Kalendář
Únor 2019 | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 |
Naučná stezka Bílá Opava
Výchozí místo: Karlova Studánka,
Délka trasy: 10,5 km,
Nejnižší místo: 760 m.n.m. - Karlova Studánka,
Nejvyšší místo: 1310 m.n.m. - chata Barborka,
Převýšení: 550 m,
Střední náročnost
Naučná stezka Bílá Opava prochází po mnoha mostcích, schodištích a lávkách po březích Bílé Opavy – nejkrásnější horské bystřiny Jeseníků.
Délka trasy: 10,5 km,
Nejnižší místo: 760 m.n.m. - Karlova Studánka,
Nejvyšší místo: 1310 m.n.m. - chata Barborka,
Převýšení: 550 m,
Střední náročnost
Naučná stezka Bílá Opava prochází po mnoha mostcích, schodištích a lávkách po březích Bílé Opavy – nejkrásnější horské bystřiny Jeseníků.
Kromě několika vodopádů, četných kaskád a peřejí, skalních útvarů a romantických zákoutí smrkového pralesa vámnaučná stezka Bílá Opava na 13 informačních tabulích nabízí i základní informace o přírodě této jedinečné rezervace. Stezka je dlouhá celkem šest kilometrů a prochází těsně kolem vodopádů.
Tvářnost celého hluboce zaříznutého údolí Bílé Opavy je podmíněna geologickou stavbou - horní část je tvořena převážně rulami, dolní část břidlicemi a křemenci. Všechno to jsou přeměněné horniny vzniklé z mořských usazenin. Na modelaci údolí se v posledních tisíciletích podílela především voda, sníh a led. Nesourodost hornin, jejich nepravidelné vrásnění i odlišná schopnost větrání a odolávání vodní erozi však způsobila, že celé údolí a hlavně samotné jeho dno bylo vyhloubeno značně nerovnoměrně. Tím vznikly nejen četné peřeje a vodopády dnešní bystřiny, ale i skalní výchozy na úpatích svahů na obou březích.
Samotná Bílá Opava pramení na jižním svahu Praděda. Kromě Pradědského a Ovčárenského potoka do ní přitéká v této nejhořejší části několik drobných bezejmenných potůčků. Největší vodopád se nachází u čtvrtého zastavení. Jeho výška je 7,9 m. Bystřina tímto vodopádem a navazujícími peřejemi překonává na úseku 40 m výškový rozdíl celkem 16,4 m. Za zmínku stojí tzv.obří hrnce, známé např. z krkonošské Mumlavy, šumavské Vydry, v Jeseníkách jsou však zcela ojedinělé. Tyto zajímavé mísovité prohlubně o průměru několika decimetrů a hloubce několika centimetrů vznikaly po staletí vymíláním ruly vířivým pohybem vody a vodou unášených částic hornin.
Ostatní články v kategorii Přírodní aktivityTvářnost celého hluboce zaříznutého údolí Bílé Opavy je podmíněna geologickou stavbou - horní část je tvořena převážně rulami, dolní část břidlicemi a křemenci. Všechno to jsou přeměněné horniny vzniklé z mořských usazenin. Na modelaci údolí se v posledních tisíciletích podílela především voda, sníh a led. Nesourodost hornin, jejich nepravidelné vrásnění i odlišná schopnost větrání a odolávání vodní erozi však způsobila, že celé údolí a hlavně samotné jeho dno bylo vyhloubeno značně nerovnoměrně. Tím vznikly nejen četné peřeje a vodopády dnešní bystřiny, ale i skalní výchozy na úpatích svahů na obou březích.
Samotná Bílá Opava pramení na jižním svahu Praděda. Kromě Pradědského a Ovčárenského potoka do ní přitéká v této nejhořejší části několik drobných bezejmenných potůčků. Největší vodopád se nachází u čtvrtého zastavení. Jeho výška je 7,9 m. Bystřina tímto vodopádem a navazujícími peřejemi překonává na úseku 40 m výškový rozdíl celkem 16,4 m. Za zmínku stojí tzv.obří hrnce, známé např. z krkonošské Mumlavy, šumavské Vydry, v Jeseníkách jsou však zcela ojedinělé. Tyto zajímavé mísovité prohlubně o průměru několika decimetrů a hloubce několika centimetrů vznikaly po staletí vymíláním ruly vířivým pohybem vody a vodou unášených částic hornin.